Vítejte v podsekci, kde se dozvíte něco málo o sledování zdraví...
Strašák s názvem Dysplazie kyčelního kloubu
Pojmem dysplazie kyčelního kloubu (dále jen DKK) rozumíme onemocnění kyčelního kloubu, kdy hlavice kloubu nezapadá přesně do kloubní jamky. Hlavice kloubu se postupně tře o hranu kloubu, tím často vzniká artritida – zánět kyčelního kloubu. Pohyb psa nebývá příliš čistý, v podstatě čím vyšší forma dysplazie, tím horší pohyb...
DKK je však záludná choroba, nemusíme jí poznat u mladých jedinců nebo i u starších jedinců, pokud je lehkého stupně nebo u dobře osvalených zvířat, kdy svaly kloub „podrží“. DKK může být vrozenou záležitostí, ale i získaná nedostatečnou či naopak přehnanou výživou a velkým zatížením během vývoje štěněte, také mikrotraumata způsobená ve štěněčím věku mohou stupeň DKK ovlivnit. DKK může být diagnostikována v nižším stupni i u štěňat pocházejících ze spojení, kde oba rodiče mají prokazatelně negativní dysplazii. Proč? Pes, jako všichni savci, má polovinu dědičných vloh od otce, druhou polovinu od matky. Geny od otce i matky tvoří komplexy, za DKK a její rozsah jsou zodpovědné víceré genové komplexy, a tak se může stát, že pokud většina zúčastněných genů vykáže defekt, který vede k DKK, má pes v budoucnu skutečně DKK díky genetice. A to bohužel i v případě, že oba rodiče měli prokazatelně vyhodnocenou DKK jako negativní.
Cestou k DKK bez nálezu je chov zvířat pouze s DKK 0/0 a vyřazovat z chovu všechna zvířata s nálezem DKK. Toto je však utopie. V zemi původu a i v mnoha zemích nejsou testy DKK povinné, tudíž se v podstatě DKK u plemene Komondor nesleduje a do chovu se dostávají i jedinci s vyšším stupněm zatížení, může to být - čistě teoreticky - každý, který vyhodnocenou DKK nemá.... Komondor je vzácný a každopádně patří mezi málopočetná plemena. Zkrátka při striktním zavedení této metody by jako čistokrevné plemeno vymřel… Chovatel, který chce ve svém chovu DKK eliminovat, může udělat to, že pro svůj chov bude vybírat pouze z řad psů nejlépe s negativní vyhodnocenou DKK ve 3 až 4 generacích zpět. Po této době již může předpokládat, že výskyt pozizivní DKK v podstatě zaniká. Konkrétní diagnóza DKK se dá bezpečně určit pouze rentgenovým vyšetřením po ukončení vývinu pohybového aparátu a je věrohodná pouze s viditelným rtg kolenního kloubu (u některých zahraničních rtg kyčlí není koleno, a tedy jak je celá končetina natočena, vidět). U plemene Komondor je oficiální rtg pro účely uchovnění možný až po dosažení 18-ti měsíců věku psa. V podmínkách Pannonia Klubu je stanoven jako jediný posuzovatel MVDr. Milan Decker.
Chovatel, který bude tvrdit, že jeho pes nemá dysplazii, protože nejeví klinické známky DKK, není věrohodným a čestným chovatelem. V podstatě díky špatným zkušenostem jsou v naší zemi přísnější podmínky pro uchovnění maďarských pasteveckých plemen. Aby se nám nedostávala do chovu zvířata s vysokým stupněm DKK, jsou od roku 2006 nové bonitační podmínky, mezi které patří právě povinné vyhodnocení DKK. Výstavní úspěchy nejsou zárukou zdraví a rozumný chovatel nechce produkovat štěňata postižená dysplazií...
Dysplazie loketního kloubu
U dysplazie loketního kloubu (dále DLK) je tomu obdobně jako u DKK. I tady může být dysplazie vrozenou záležitostí, ale i získanou. Není tak častá jako DKK, avšak následky tohoto onemocnění si nesou stejné příznaky a negativa pro život psa. Přední končetiny jsou méně či více viditelně křivé už ve štěněcím věku. U jedince s nálezem DLK může onemocnět opět nemocí s tímto spojenou - artrózou loketníhoho kloubu. Pokud je v některých zemích povinnost testovat kyčle, u loktů je to vyjímečné. Pro vstup jedince do chovu není vyhodnocení DLK povinností, v naší CHS Fehér Kócos je však necháváme vyhodnotit také...
Ophtalmologické testy
Tak, jako na základě negativní zkušenosti s vyšším stupněm DKK u nás vznikla povinnost testovat stav kyčlí psů vstupujících do chovu, stejně tak vznikla i povinnost testu jejich očí. Provést a vyhodnotit je může pouze veterinář, který oficiálně patří mezi posuzovatele dědičných očních vad. Existují vady, na které se příjde poměrně brzy - entropium, ektropium. K těmto vadám je bohužel plemeno komondor predisponováno, tyto vady nelze dopředu geneticky odhalit, rodiče mohou být přenašeči, ale i díky ophtalmologickým testům se nemocní jedinci nedostanou do chovu...
Entropium - jedná se o vtáčení očního víčka směrem k rohovce oka. Toto onemocnění může mít základ dědičný, ale lze jej získat i vývojem, příkladem může být reakce víčka na virový zánět oka. Entropium může zapříčinit zvýšenou slzivost oka. V případě, že se problém neřeší, mohou nastat v důsledku situace další oční onemocnění.
Ektropium - opačný případ než entropium, oční víčko je vychlípené směrem od oční rohovky, je patné odhalení spojivek. Tato vada je geneticky fixována, lze ji zaznamenat již u odrostlého štěněte, stav se s věkem zhoršuje. Od této vady musíme ale odlišovat únavové ektropium, kdy lícní svaly jsou unavené, pes neprodělává stres organismu (jiné onemocnění) nebo je nějakým jiným způsobem zatížen. I v tomto případě neřešení situace přináší negativa, v důsledku dráždění spojivek nečistotami vzniká větší slzivost a hrozí i záněty spojivek.
Entropium i ektropium jsou vady, které by se měly projevit do 1 roku stáří psa. Díky očnímu vyšetření se zjistí, zda zvíře netrpí i některou z dalších očních vad, kterou by se dalo na první pohled přehlédnout, či by byla v ranném stádiu a prozatím by se o ní nevědělo... V případě pozitivního nálezu se pes či fena nedostanou do chovu a tím pádem můžeme zabránit přenosu onemocnění dál. Co samozřejmě ovlivnit nemůžeme ani v tomto případě, je autosomální recesivní dědičnost.
Nejlépe je nechat provést všechna vyšetření na oční vady a na tento náš požadavek ophtalmologa důrazně upozornit, např. na Glaukom se používá jiná metoda než na vyšetření ostatních očních vad, plemeno Komondor není v seznamu vyjmenovaných plemen trpících tímto onemocněním a lékař ho bez upozornění nemusí provést...
